Nuže, jak můžete sami soudit, říjen byl více než plodnej a výživnej, zkrátka za hodně peněz nemálo muziky. Může za to i Richard Bona, syčák jeden drahej :D Děkování celé party hradeckých muzikantů sviští k tajemné slečně M., která nás tímto pozváním jednoho dne obšťastnila za nanejvýš podezřelých okolností, jež však, jak všichni sborem doufáme, budou v nejbližší době zopakovány:).
Chudák šestistrunný baskajtromág sice zprvu nechápal, proč na pražskou zastávku jeho promoturné k nové desce přišlo publikum, které ani netuší, že se jeho sbírka placek od posledního vystoupení zase o jednu rozšířila. Těžko nám to mohl ale mít za zlé, když v našem SEBRu (středoevropské banánové republice:D) média o kvalitní jazzfunkworldmusic napíšou sotva kdy zmínku. U písničky z Kamerunského kraje ČR (někde mezi Ostravou a Kuala Lumpur) se však s publikem opět zkamarádil a závěrečnou TUP TU DUP TU DÚ DU, TUP TU DUP TU TU, TI DUDU DI DUDU DU jsme si zazpívali ve všeobjímající a upřímné plyšové hebkosti, ke které se připojil snad i ten milý pán, který si předtím náhle nahlas pomyslel, že se pan Bona na pódiu moc neukázal :)
A závěrem bych snad jen dodal doporučení Googlu: skútry, dovolená, podzim. Něco na tom bude, přemýšlejte o tom :D
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat